PDF / ANGLICKY

CO JE “TA PRAVDA”?

Charakteristickým rysem náboženství, které tvrdí, že je jedinou cestou k Bohu, je sestavený seznam unikátních požadavků, které mají dokázat, že se jedná o jediné pravé náboženství. Například Mormoni vydali pro potenciální konvertity pamflet s názvem: “17 znaků jediné pravé církve.” Vzhledem k tomu, že Mormonská církev je jedinou církví, která tvrdí, že splňuje všech těchto 17 požadavků vypsaných v jejich pamfletu, Mormoni věří, že nikdo nemůže dosáhnout spasení na nejvyšší úrovni slávy, pokud se nepřidá k jejich církvi. 

V tomto ohledu se svědkové Jehovovi od Mormonů nijak neliší. V mnoha brožurách, které mají přilákat potenciální konvertity k jejich náboženství, předkládá Strážná Věž jedinečný seznam kritérií pro určení toho, co nazývá “ta Pravda.” Svědkům Jehovovým tato kritéria dokazují, že organizace Strážná Věž je  dnes jediným pravým křesťanským náboženstvím na zemi. 

DOKAZUJÍ KRITÉRIA STRÁŽNÉ VĚŽE, ŽE ONA JE JEDINÝM PRAVÝM NÁBOŽENSTVÍM?

Následující seznam kritérií Strážné Věže má určovat “jediné pravé náboženství.” Tento specifický seznam se nachází na str. 26-27 v publikaci Strážné Věže z roku 1996 s názvem Co od nás Bůh vyžaduje?:

1. Vyvarovat se válek a politiky
2. Vyvarovat se pohanských svátků
3. Odmítat učení o Trojici
4. Odmítat nesmrtelnost duše a peklo
5. Musí se kázat o Království
6. Musí se oznamovat Boží jméno “Jehova”

Strážná Věž tvrdí, že tato kritéria dokazují, že její náboženství je to jediné pravé, avšak splňuje je pouze organizace Strážná Věž? Naše bádání odhalilo, že tomu tak není, neboť tyto doktríny si přisvojují i následující náboženské společnosti:

• Assemblies of Yahweh
• Assemblies of the Called out Ones of Ya
• House of Yahweh
• Assembly of YHWH Yeshua
• Kristadelfiáni

Vzhledem k tomu, že Strážná Věž tvrdí, že existuje pouze jedno pravé křesťanské náboženství, jak mohou tato kritéria určující “Pravdu” dokázat, že je pouze jedno pravé náboženství, když je splňují také další náboženství? To je důkaz, že náboženství Strážné Věže nemá jedinečnou víru a praktiky, jež nazývá “Pravdou”, a proto tato kritéria nemohou sloužit k určení “jediného pravého náboženství.” 

KDO JE “TA PRAVDA”?

Přestože je důležité věřit biblickému učení, že máme přijít k “Pravdě,” Bible touto “Pravdou” nemíní určité náboženství či náboženskou skupinu. Naproti tomu ukazuje na Osobu – a ne na náboženství – která je “tou Pravdou.” U Jana 14:6 Ježíš oznamuje: “Já jsem…ta pravda,” a ve své modlitbě k Otci řekl: “Posvěť je  pravdou; tvé slovo je pravda.” (Jan 17:17, Překlad Nového Světa - PNS)  Kdo je tím žijícím “Slovem”, kdo je “Pravdou”?  Jan 1:14 nám říká: “…Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi od otce.” (Jan 1:14, PNS)  Nejenže vidíme Ježíše označeného v Písmu jako “ta Pravda,” ale On též tvrdí u Jana 5:39-40, že celé Písmo bylo napsáno, aby  “vydávalo svědectví”  o Něm!

Apoštol Petr neřekl “k čemu” odejdeme. Ne! Řekl: “Pane, ke komu odejdeme? [Ježíši,] máš výroky věčného života.” (Jan 6:68, PNS) Rozpoznal, že se s příchodem Krista změnilo Boží uspořádání od jednání prostřednictvím organizace (židovského systému) k přímému jednání skrze Jeho Syna Ježíše Krista (Hebrejcům 1:1-2) a k vedení prostřednictvím Jeho Ducha svatého (Jan 16:13).  Už nepotřebujeme kněžskou organizaci, aby nás vedla k Bohu Jehovovi. Nyní máme přímý přístup skrze Ježíše Krista jakožto našeho jediného “Velekněze” a “Prostředníka” mezi námi a Bohem (Hebrejcům 7:25-26; 2. Timoteovi 2:5).

VEDE STRÁŽNÁ VĚŽ LIDI K “PRAVDĚ”?

Místo aby vedla lidi k “Pravdě”, dosadila se Strážná Věž na Kristovo místo, když prohlásila: “Ježíš Kristus není Prostředníkem mezi Bohem Jehovou a celým lidstvem. Je Prostředníkem mezi svým nebeským Otcem, Bohem Jehovou, a národem duchovního Izraele, jenž je omezen na pouhých 144 tisíc členů.” (Worldwide Security Under the “Prince of Peace,” 1986, str. 10)  Než by povzbuzovala svědky Jehovovy, aby šli k samotnému Ježíši pro “Pravdu” a “věčný život” (Jan 10:28; 14:6), Strážná Věž prohlašuje, že její organizace je “Pravdou,” a říká svědkům Jehovovým, že musejí “přijít k” ní “aby získali záchranu.”(Strážná Věž, 1.říjen 1982, str. 15). Strážná věž tvrdí, že “pro věčný život nemůžeme jít nikam jinam,” (Strážná Věž, 15.listopad 1992, str. 21), avšak nic nemůže být dále od pravdy.

Nejen že Strážná Věž odvádí svědky Jehovovy od věčného života, když jim brání v příchodu k Ježíši jako k “prostředníku”, ale též je ochuzuje o Jehovovo schválení, když jim říká, že nepatří do “Nové Smlouvy” a že jim není dovoleno, aby byli “adoptováni” do Boží duchovní rodiny (Strážná Věž, 1.únor 1998, str. 19-20). V listu Římanům 8:8-9 je uvedeno, že pokud někdo nemá Božího Ducha, kterého lze obdržet pouze “adopcí” (Římanům 8:14-16), nemůže “se líbit Bohu” ani “nepatří Kristu.” Tudíž učení Strážné Věže nechává všechny svědky Jehovovy bez naděje na věčný život!

JE BOŽÍ VEDENÍ VŽDYCKY PROSTŘEDNICTVÍM ORGANIZACE?

Charakteristickým znakem falešných náboženství je ustanovit sebe sama za “prostředníka” mezi svými stoupenci a Bohem. Ať už mluvíme o Mormonech s jejich prorokem Josephem Smithem a následovnými proroky, o Islámu s jeho prorokem Mohammedem, o New Age s jeho gury a duchovními vůdci, nebo o svědcích Jehovových s takzvanou organizací “Věrného a rozvážného otroka”, Satanova taktika je vždy stejná: Přesvědčit lidi, že nemohou komunikovat přímo s Bohem a vyžadovat od nich, aby se spoléhali na lidské vůdce, kteří jim poradí a pomohou v duchovní oblasti. Bible však říká: “A pokud jde o vás, pomazání, které jste přijali od něho, zůstává ve vás a nepotřebujete, aby vás někdo vyučoval; ale jak vás pomazání od něho vyučuje o všem, a je pravé a není lží, a právě jak vás vyučilo, zůstaňte ve spojení s ním.” (1 Jan 2:27, PNS). Nepotřebujeme nějakou organizaci, aby nás “vyučovala” duchovní pravdě, protože máme Krista a vede nás “pomazání” Jeho Ducha. Stejně jako křesťany v prvním století nás Boží Duch svatý “uvádí” do “celé pravdy” (Jan 16:13). 

Narozdíl od tvrzení organizace Strážná Věž vidíme, když se díváme do Písma, že v Jeruzalémě neexistoval žádný “vedoucí sbor”, který by vedl Ježíšovy následovníky v prvním století. Sbory a jednotlivci byli vedeni přímo Duchem svatým, jak názorně ukazují následující biblické texty::

• Ve Skutcích 13:2-4, vidíme, jak sám Duch svatý vedl sbor v Antiochii, aby vyslali Pavla a Barnabáše na první misijní cestu, a neměli žádné schválení od “vedoucího sboru” v Jeruzalémě.

• Když se vrátili z misijní cesty, jak je uvedeno ve Skutcích 14:26-28, nepodávali zprávu “vedoucímu sboru” v Jeruzalémě, ale spíše sboru v Antiochii, který je vyslal. 

• Stejně tak ve Skutcích 18:22 vidíme Pavla a Silase, jak se vracejí z Pavlovy druhé misijní cesty – ne k “vedoucímu sboru” v Jeruzalémě – nýbrž do sboru v Antiochii. Ve Skutcích 18:23 se opět Pavel vydává na svou již třetí misijní cestu z téhož sboru. Pokud existoval v Jeruzalémě “vedoucí sbor”, kde bylo jeho vedení v těchto případech?

• Kdo pověřil Filipa ve Skutcích 8:5, aby kázal v samařském městě? Až do 14.verše neslyšeli “apoštolové v Jeruzalémě, že Samaří obdrželo slovo od Boha.” Ve Skutcích 8:26, 29 a 40 čteme, že pouze Duch svatý vedl Filipa do míst, kde kázal.

• Kdo zabránil Pavlovi a Silasovi kázat v Asii, jak je uvedeno ve Skutcích 16:6-7?  Byl to “vedoucí sbor” v Jeruzalémě, anebo to byl “Duch Ježíšův”?

Jak je patrné z výše uvedených veršů, byl to Duch Kristův (Duch svatý), kdo řídil kazatelskou práci křesťanů v prvním století, ale co ukazují verše, na něž se Strážná Věž odvolává, aby podpořila své stanovisko ohledně “vedoucího sboru” v Jeruzalémě? V 15.kapitole Skutků se Pavel s Barnabášem vydali za apoštoly a staršími do Jeruzaléma, aby vyřešili rozepři týkající se obřízky nežidovských křesťanů, a ve Skutcích 16:4 Pavel se Silasem doručili “ustanovení”, která apoštolové a starší v Jeruzalémě rozhodli. Dokazuje to snad, že v Jeruzalémě existoval “vedoucí sbor”? Ne, nedokazuje.

Pokud se na Skutky 15:1-2 podíváme pozorně, zjistíme, že zmíněná rozepře nastala, když muži z jeruzalémské oblasti (t.j. z Judeje) přišli do sboru v Antiochii a prohlásili, že místní věřící musí být podle židovského zvyku obřezáni. Je pak divné, že se spor urovnával v Jeruzalémě, když byl vyvolán muži z té oblasti? V 16.kapitole Skutků se píše “ustanoveních”, která Pavel se Silasem doručovali a která se týkala rozhodnutí ohledně obřízky. Není zde ani náznak, že by tato “ustanovení” zahrnovala další věci. A tak vidíme, že neexistuje žádné opodstatnění pro tvrzení, že potřebujeme nějakou “organizaci”, která by dnes vedla Boží lid.

KDO JE POTOM TÍM “VĚRNÝM A ROZVÁŽNÝM OTROKEM”?

V Matouši 24:45-51 popisuje Ježíš dva typy otroků (nebo služebníků), kterým byl svěřen majetek jejich pána po dobu, co byl jejich pán pryč. Po pánově návratu byl jeden otrok shledán “věrným” a byl odměněn ustanovením nade “vším” pánovým majetkem. Ten druhý otrok se projevil jako nevěrný, a když jeho pán přijel, vyhodil toho otroka ven s pokrytci. Pointa Ježíšova podobenství tkví v tom, že my všichni máme usilovat o to, abychom byli “věrnými” služebníky našeho Pána, abychom až náš Král Ježíš přijde pro svůj lid, byli shledáni “věrnými” a odměněni větší autoritou a odpovědností. V těchto verších není ani náznak toho, že by se věrným “otrokem” prorocky rozuměla nějaká organizace, která bude “ustanovena” nad Jehovovým majetkem. Ba naopak stejně jako se kterýkoli jednotlivec může stát součástí skupiny zlého “otroka” tím, že je Bohu nevěrný, tak se kdokoli může stát součástí skupiny věrného “otroka” tím, že je věrný v úkolech, kterými ho pověřuje Duch svatý.

Doopravdy vydáváme své duše do velkého nebezpečí, pokud svěřujeme naši věčnost do rukou lidských vůdců a hledáme u nich duchovní jistotu. Bible říká: “Prokletý je zdatný muž, který vkládá důvěru v pozemského člověka a skutečně činí tělo svou paží.” (Jeremjáš 17:5).  Tím jediným, u něhož máme hledat věčný život a duchovní Pravdu, je Ježíš Kristus.  On prohlašuje: “Jsem cesta a pravda a život; nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.”
(Jan 14:6)